3 cestovatelské hity severního Kypru

Nejkrásnější místa severního Kypru část 2.

Když jsem zveřejnila první článek o krásách severního Kypru, hned mi přes Messenger psala kamarádka, a ujišťovala se, že to bude mít pokračování.

Že prý jsem spoustu věcí ze severního Kypru vynechala, a jestli to jako dopíšu.

Do jednoho článku se to nevešlo, tak tady tady máte druhý díl.

Pokud jste první díl článku o zajímavostech Severního Kypru nečetli, odkaz na něj je tady>>.

Následující památky a zajímavá místa v pohodě zvládnete za jeden den autem. Jsou totiž kousek od hlavního města Nikósie směrem na sever v rozmezí asi 30 km.

Hrad sv. Hillariona

Mým tajným favoritem je hrad sv. Hillariona.

Hillarion byl jeden svatý, který v tomto místě ve 4. stol.n.l. strávil poslední roky života.

Později zde na jeho počest postavili kostel, pak to předělali na byzantskou pevnost a nakonec zde vznikl středověký hrad.

Je na pořádném kopci ve výšce asi 700 m n.m. a má celkem tři úrovně. Dostat se můžete až na tu poslední, ale je to docela záběr na nohy i plíce.

Nechte auto dole pod hradem a ještě než se vydáte nahoru, navštivte WC a možná se i trochu občerstvěte v malém bufetu vedle parkoviště. Nahoře totiž toalety nemají a k pití se dá v malém obchůdku (pokud bude otevřený) na druhé úrovni koupit jen limonáda.

Pro výstup na hrad si rozhodně obujte sportovní nebo pevnější boty. V žabkách nebo sandálech s volnou patou, nebo dokonce na podpatcích, se vám po úzké a místy kluzké cestičce nebude šplhat moc pohodlně.

Úroveň první

Zde uvidíte první obranné věžecisterny na vodu. Bývala tam kasárna a konírny.

Většina cestovatelů má na první úrovni ještě sil na rozdávání a chuť jít dál. Rozhlédněte se kolem, udělejte první fotky a hurá nahoru!

Druhá úroveň

Tady najdete kus Hillarionova kostela z 10.stol. Vedle je královská spižírnaBelvedér, kde se králové a královny procházeli a užívali si výhledy shora. Taky zde byly kuchyně a první královské pokoje.

Vzduch je tu svěží a výhled z výšky fenomenální. Tady pochopíte, proč zde Lusignané s oblibou trávili horké letní dny.

Většině turistů výšlap na druhou úroveň bohatě stačí. Je tu malý obchůdek se suvenýry a někdy tady prodávají studenou limonádu.

Jestli se vám dál nechce, zůstaňte tady, a pokochejte se výhledem na severní pobřeží a město Kyrenia, které leží dole na pobřeží.

Víte, že zhruba 80 km od pobřeží už je Turecko?

Někteří turisté chtějí vylézt ještě výš, a tak jestli vaše nohy a plíce souhlasí, vydejte se dál.

Čeká vás ještě dobrých 10 minut pořádného výšlapu na třetí úroveň.

Naštěstí je podél stezky vedoucí nahoru kovové zábradlí, kterého se může člověk během stoupání přidržet, když mu docházejí síly.

Neváhejte se na chvíli zastavit, opřít se o zábradlí a pokochat se výhledem dolů. Nebudete ani první, ani poslední, kdo zde „visí“, opírá se o strom nebo si sedne na kámen, aby trochu nabral sil.

Třetí úroveň

Cestou na třetí úroveň se cesta rozděluje na dvě části – šipka ukazující doleva vás nasměruje k Věži prince Johna, odkud údajně byli vyhozeni členové osobní stráže prince Johna Antiochského.

Když se na rozcestí dáte doprava, dostanete se ke Královninu oknu, což je vlastně kus stěny s oknem v gotickém stylu.

Dají se odsud udělat báječné fotky, ať už výhledy z okna dolů nebo selfíčka s oknem na pozadí.

Město Kyrenia, pevnost a muzeum Lodního vraku

Od Hillarionu autem asi 15 minut.

Přístavní pevnost stojí na místě, kde byl ve 12. stol. postavený malý kostelík sv. Jiřího. Kolem něj pak postavili byzantskou pevnost. Později to tu přebudovali a zpevnili Lusignanové na pevnost středověkounejvětší byla pevnost v době Benátčanů.

Tady je fajn vylézt nahoru na zdi pevnosti nebo se jít se podívat do kostelíku sv. Jiří, kde je částečně dochovaná mozaiková podlaha.

V pevnosti rozhodně navštivte Muzeum lodního vraku.

Je tam vrak lodi ze 4. stol.př.l., z období Ptolemájovců. Obchodní loď, která se plavila 80 let po moři a mezi Řeckem a Kyprem a byla nejspíš zničena piráty.

V šedesátých letech minulého století ji našel jeden kyperský amatérský potapěč.

Loď vytáhli ji na břeh a umístili do muzea. Kromě vraku zde uvidíte část lodního nákladuosobních předmětů 4 člené posádky.

Amfory, mandle, zrníčka vinné révy, semínka z fíků, a taky předměty, které námořníci používali. Například dřevěné lžíce rozlámané na kousky, miskyrybářská olůvka, svědčící o tom, že po cestě lovili a jedli ryby.

Po prohlídce pevnosti a muzea už budete mít nejspíš hlad, a tak se vydejte do přístavu, který je hned vedle.

Vyfoťte si lodě a užijte si atmosféru malebného přístavu, kde byly první hotely a restaurace postaveny ještě začátkem minulého století v době britské kolonie.

Bellapais neboli bílé opatství

Dojedete sem z Kyrenie za deset minut.

Říkalo se mu Bílé opatství podle bílých kuten mnichů. Někdy taky Opatství míru, francouzsky Lapais nebo Abbaie de la Pais, a z toho postupně vznikl název Bellapais.

Opatství si zamiloval Lusignanský král Hugo III., který mnichy finančně podporoval. Údajně si i naplánoval, že tady chce být po své smrti pohřben.

Gotických budov se na Kypru dochovalo minimum. Opatství patří mezi gotické skvosty a jeho lomené oblouky uvidíte ve všech průvodcích o severním Kypru.

V opatství určitě mrkněte do jídelny, čili refektáře mnichů. Je to společně s dnes už nefunkčním kostelem jediná místnost bývalého opatství, která se dochovala kompletně. Zde mniši snídali, obědvali a večeřeli a před jídlem jim byly čteny úryvky z Bible.

Z oken na severní stěně refektáře je skvělý výhled na moře a severní pobřeží ostrova.

Vystoupejte nahoru do druhého patra opatství. Je tam několik schodišť kousek od kostela. Shora se to celé fotí ještě lépe. Výhledy shora jsou nezapomenutelné.

Uprostřed dvora uvidíte čtyři mohutné cypřiše, které jsou spojené s jednou legendou.

Když sem přišli Benátčané v 15.století, našli opatství v úpadku:

Mniši se nemodlili, do kostela nechodili, každý mnich měl ženu a oddávali se hříšnému životu. Benátský správce prý na dvoře uviděl dva mnichy a dvě ženy. Oddávali se neřestem. Roztrhli je od sebe a každého z nich odděleně zakopali do rohu dvora, aby se už nikdy nemohli jeden druhého dotknout.

Cypřiše tam sice byly vysazeny mnohem později, ale stále tuhle legendu připomínají.

 

A co vy? Byli jste už na severním Kypru? Jak se vám tam líbilo?

Napište mi do komentářů!

Jestli jste nečetli první díl o hitech Severního Kypru, tudy>> se tam dostanete.

Radka Holešovská
Jsem průvodkyně po Kypru a o ostrově vím téměř všechno. Provedu vás po historických místech, ukážu vám krásy kyperské přírody a seznámím vás se životem místních obyvatel. Se mnou poznáte Kypr líp než s cestovkou.
Komentáře