3 cestovatelské hity severního Kypru
Nejkrásnější místa severního Kypru část 2.
Když jsem zveřejnila první článek o krásách severního Kypru, hned mi psala kamarádka a ujišťovala se, že to bude mít pokračování.
Že prý jsem spoustu věcí ze severního Kypru vynechala, a jestli to jako dopíšu.
Do jednoho článku se to nevešlo, tak tady tady máte druhý díl.
Pokud jste první díl článku o zajímavostech Severního Kypru nečetli, odkaz na něj je tady>>.
Následující památky a zajímavá místa v pohodě zvládnete za jeden den autem.
Jsou totiž kousek od hlavního města Nikósie směrem na sever v rozmezí asi 30 km.
Hrad sv. Hillariona
Mým tajným favoritem je hrad sv. Hillariona.
Hillarion byl jeden svatý, který v tomto místě ve 4. stol.n.l. strávil poslední roky života.
Později zde na jeho počest postavili kostel, pak to předělali na byzantskou pevnost a nakonec zde vznikl středověký hrad.
Je na pořádném kopci ve výšce asi 700 m n.m. a má celkem tři úrovně. Dostat se můžete až na tu poslední, ale je to docela záběr na nohy i plíce.
Nechte auto dole pod hradem a ještě než se vydáte nahoru, navštivte WC a možná se i trochu občerstvěte v malém bufetu vedle parkoviště. Nahoře totiž toalety nemají a k pití se dá v malém obchůdku (pokud bude otevřený) na druhé úrovni koupit jen limonáda.
Pro výstup na hrad si rozhodně obujte sportovní nebo pevnější boty. V žabkách nebo sandálech s volnou patou, nebo dokonce na podpatcích, se vám po úzké a místy kluzké cestičce nebude šplhat moc pohodlně.
Úroveň první
Zde uvidíte první obranné věže a cisterny na vodu. Bývala tu kasárna a konírny.
Většina cestovatelů má na první úrovni ještě sil na rozdávání a chuť jít dál. Rozhlédněte se kolem, udělejte první fotky a hurá ještě výš!
Druhá úroveň
Tady najdete kus Hillarionova kostela z 10.stol. Vedle je královská spižírna a Belvedér, kde se králové a královny procházeli a užívali si výhledy shora. Taky zde byly kuchyně a první královské pokoje.
Vzduch je tu svěží a výhled z výšky fenomenální. Tady pochopíte, proč zde Lusignané s oblibou trávili horké letní dny.
Většině turistů výšlap na druhou úroveň bohatě stačí. Je tu malý obchůdek se suvenýry a někdy tady prodávají studenou limonádu.
Jestli se vám dál nechce, zůstaňte tady, a pokochejte se výhledem na severní pobřeží a město Kyrenia, které leží dole na pobřeží.
Víte, že zhruba 80 km od pobřeží, které vidíte dole před vámi, už je Turecko?
Někteří turisté chtějí vylézt ještě výš, a tak jestli vaše nohy a plíce souhlasí, vydejte se dál.
Čeká vás ještě dobrých 10 minut pořádného výšlapu na třetí úroveň.
Naštěstí je podél stezky vedoucí nahoru kovové zábradlí, kterého se může člověk během stoupání přidržet, když mu docházejí síly.
Neváhejte se na chvíli zastavit, opřít se o zábradlí a pokochat se výhledem dolů. Nebudete ani první, ani poslední, kdo zde „visí“, opírá se o strom nebo si sedne na kámen, aby trochu nabral sil.
Třetí úroveň
Cestou na třetí úroveň se cesta rozděluje na dvě části – šipka ukazující doleva vás nasměruje k Věži prince Johna, odkud údajně byli vyhozeni členové osobní stráže prince Johna Antiochského.
Když se na rozcestí dáte doprava, dostanete se ke Královninu oknu, což je vlastně kus stěny s oknem v gotickém stylu.
Dají se odsud udělat báječné fotky, ať už výhledy z okna dolů nebo selfíčka s oknem na pozadí.
Město Kyrenia, pevnost a muzeum Lodního vraku
Od Hillarionu asi 15 minut autem.
Přístavní pevnost stojí na místě, kde byl ve 12. stol. postavený malý kostelík sv. Jiřího. Kolem něj pak postavili byzantskou pevnost. Později to tu přebudovali a zpevnili Lusignanové na pevnost středověkou. Největší byla pevnost v době Benátčanů.
Tady je fajn vylézt nahoru na zdi pevnosti nebo se jít se podívat do kostelíku sv. Jiří, kde je částečně dochovaná mozaiková podlaha.
V pevnosti rozhodně navštivte Muzeum lodního vraku.
Je tam vrak lodi ze 4. stol.př.l., z období Ptolemájovců. Obchodní loď, která se plavila 80 let po moři a mezi Řeckem a Kyprem a byla nejspíš zničena piráty.
V 60. letech minulého století ji našel jeden kyperský amatérský potápěč.
Loď vytáhli na břeh a umístili do muzea. Kromě vraku zde uvidíte část lodního nákladu a osobních předmětů 4členné posádky.
Amfory, mandle, zrníčka vinné révy, semínka z fíků, a taky předměty, které námořníci používali. Například dřevěné lžíce rozlámané na kousky, misky a rybářská olůvka svědčí o tom, že po cestě lovili a jedli ryby.
Po prohlídce pevnosti a muzea už budete mít nejspíš hlad, a tak se vydejte do přístavu, který je hned vedle.
Vyfoťte si lodě a užijte si atmosféru malebného přístavu, kde první hotely a restaurace byly postaveny ještě začátkem minulého století v době britské kolonie.
Bílé opatství Bellapais
Z Kyrenie jste tu autem za 10 minut.
Říkalo se mu Bílé opatství podle bílých kuten mnichů. Někdy taky Opatství míru, francouzsky Lapais nebo Abbaie de la Pais, a z toho postupně vznikl název Bellapais.
Opatství si zamiloval Lusignanský král Hugo III., který mnichy finančně podporoval. Prý si i naplánoval, že tady chce být po své smrti pohřben.
Gotických budov se na Kypru dochovalo minimum. Opatství patří mezi gotické skvosty. Jeho lomené oblouky uvidíte ve všech průvodcích o severním Kypru.
V opatství určitě mrkněte do jídelny, čili refektáře mnichů. Je to společně s dnes už nefunkčním kostelem jediná místnost bývalého opatství, která se dochovala kompletní. Zde mniši snídali, obědvali a večeřeli a před jídlem jim byly čteny úryvky z Bible.
Z oken na severní stěně refektáře je skvělý výhled na moře a severní pobřeží ostrova.
Vystoupejte nahoru do druhého patra opatství. Schodišť vedoucích nahoru je tu hned několik. Shora se to celé fotí ještě lépe a výhledy jsou tu nezapomenutelné.
Uprostřed dvora uvidíte čtyři mohutné cypřiše, které jsou spojené s jednou legendou.
Když sem přišli Benátčané v 15.století, našli opatství v úpadku:
Mniši se nemodlili, do kostela nechodili, každý mnich měl ženu a oddávali se hříšnému životu. Benátský správce prý na dvoře uviděl dva mnichy a dvě ženy. Oddávali se neřestem. Roztrhli je od sebe a každého z nich zakopali do jiného rohu dvora. Prý aby se už nikdy nemohli dotknout jeden druhého.
Cypřiše tam sice byly vysazeny mnohem později, ale stále tuhle legendu připomínají.
Jestli vás zajímá první díl o cestovatelských hitech Severního Kypru, tady ho najdete >>
